V druhém dílu našeho článku se zaměříme na další, převážně starší zdroje, ve kterých můžete hledat informace o svých předcích a které jsou (alespoň částečně) dostupné online. Pokud jste první díl ještě nečetli, můžete to napravit zde. Minule jsme skončili u lánových rejstříků a berní ruly. A daňovými a pozemkovými archiváliemi budeme pokračovat i tentokrát.
Rektifikační akta
Rektifikační akta sloužila jako přípravný materiál k tereziánskému katastru. Nejpodstatnější je část “Poddanská přiznávací fase” z roku 1749, která zachycuje jak jména držitelů pozemků, tak informace o výměře polí, luk a dalších hospodářských pozemků. Online najdete velkou část rektifikačních akt pro Moravu, a to na stránkách Moravského zemského archivu.
Urbáře
Urbáře, vedené pro jednotlivá panství, zachycují berní a robotní povinnost poddaných a do jisté míry také informace o majetkových poměrech našich předků. Na webu Moravského zemského archivu můžete najít v digitální podobě část moravských urbářů, jejich opisy i urbariální fase. Urbáře však najdete i na stránkách dalších archivů, namátkou Zemského archivu v Opavě, Státního oblastního archivu v Praze, Státního oblastního archivu v Třeboni a Státního oblastního archivu v Plzni.
Purkrechtní registra
Kromě v minulých článcích již zmiňovaných gruntovních knih můžete v archivech najít také starší knihy podobného typu, tzv. purkrechtní registra. Ta představovala soupis poddanských gruntů podle jednotlivých rycht a vesnic. Stejně jako v gruntovních knihách jsou v nich uvedeny jména držitelů gruntů, zápisy o jejich změnách a splátkách. Narozdíl od gruntovních knih však bývají většinou staršího data (přestaly se vést již v průběhu 17. století). Tam, kde se zachovaly, nám proto umožňují nahlédnout hlouběji do historie.
Část jich najdete v digitální podobě, např. v Zemském archivu v Opavě, Státním oblastním archivu v Třeboni, Státním oblastním archivu v Litoměřicích a Státním oblastním archivu v Plzni.
Knihy testamentů a kšaftů
Dalším zajímavým zdrojem ohledně majetkových a rodinných poměrů mohou být také knihy testamentů a kšaftů. Obsahují informace o poslední vůli nebožtíka a o tom, jakým způsobem chtěl, aby bylo po jeho smrti naloženo s jeho majetkem.
I tento zdroj informací najdete pro některé oblasti již digitalizovaný, např. v online badatelně Státního oblastního archivu v Třeboni a Státního oblastního archivu v Plzni. V některých případech mohly být testamenty vloženy přímo do gruntovních knih.
Sirotčí registra
Obdobným způsobem lze využít také sirotčí registra. Ta sloužila pro správu sirotčího jmění až do zletilosti sirotků. Badatelům dokáže často pomoci s určením posloupnosti předků a vyjasnění rodinných vazeb a poměrů v časovém období, kam už matriky většinou nesahají.
Sirotčí registra jsou postupně také digitalizována. Online je najdete mimo jiné na stránkách Zemského archivu v Opavě, Státního oblastního archivu v Třeboni a Státního oblastního archivu v Litoměřicích.
Knihy židovských familiantů
Pokud jsou mezi vašimi předky osoby židovského původu, kromě židovských matrik se vám jistě budou hodit knihy židovských familiantů. Ty přináší přehled o židovských rodinách z roku 1823 a doplňují tak dochované židovské matriky. Tyto knihy byly digitalizovány a najdete je v online badatelně Národního archivu.